Zákon o realitních zprostředkovatelích
V rámci sledování nové legislativy a možnosti připomínkovat návrhy nových zákonů se OSMD vyjádřilo k novému zákonu o realitních zprostředkovatelích. Činnost realitních zprostředkovatelů se bezprostředně dotýká všech majitelů nemovitostí ať již při nákupu či prodeji nebo během správy pronajímání své nemovitosti. Z připomínek k zákonu: Vymezení činnosti realitních zprostředkovatelů Doporučujeme uvést další upřesnění, zda pod […]
V rámci sledování nové legislativy a možnosti připomínkovat návrhy nových zákonů se OSMD vyjádřilo k novému zákonu o realitních zprostředkovatelích. Činnost realitních zprostředkovatelů se bezprostředně dotýká všech majitelů nemovitostí ať již při nákupu či prodeji nebo během správy pronajímání své nemovitosti.
Z připomínek k zákonu:
-
Vymezení činnosti realitních zprostředkovatelů
Doporučujeme uvést další upřesnění, zda pod činnost spadá např. směna nemovitosti, vyřízení zapsání či zrušení zástavy. -
Realitní zprostředkování bez inzerce
Ujednání „.. se nevztahuje na poskytování reklamních či inzertních služeb umožňujících zveřejnění nabídky či poptávky…“ podle našeho názoru způsobí „dvoufázové“ uzavírání smluv a činnost „tipařů“, kteří nebudou podle zákona realitními zprostředkovateli. Dá se předpokládat, že zprostředkování bude předcházet smlouva o inzerci a v závislosti na jejím úspěchu (předání kontaktů z inzerce) pak například jednodenní zprostředkovatelská smlouva. -
Osvědčení odborné způsobilosti a registrace
Není zcela jasné, zda bude osvědčení odborné způsobilosti zprostředkovatelům vydáváno na dobu neurčitou. Pokud tomu tak je, pak se bude hromadit počet registrovaných zprostředkovatelů a bude v budoucnu znesnadněna kontrolní činnost – nadměrným počtem neaktivních zprostředkovatelů. Doporučujeme podmínky upravit na časové omezení registrace k činnosti u MMR. -
Vzdělání
Odborná způsobilost je koncipována jako vstupní jednorázová podmínka bez potřeby dalšího profesního vzdělávání. V nejjednodušším podání stačí podle zákona vzdělání „střední bez maturity + 5 let praxe“. -
Praxe
U podmínky praxe není podrobně specifikováno, kdy má být praxe splněna (např. praxe před 20 lety?) a s jakou intenzitou měla v období být činnost vykonávána. Zda musí jít o hlavní činnost na plný úvazek s odvodem pojistného, nebo bude uznávána i občasná činnost. Z tohoto pohledu jsou podmínky praxe zcela nadbytečné. -
Úschova peněz a listin
Výslovné taxativní vymezení použití vždy „banka, notář či advokát“ je u realitních obchodů velmi omezující. Mělo by jít řešit odděleným bankovním účtem zprostředkovatele, který by nebyl jeho obchodním majetkem. -
Odpovědnost za informace
Není zřejmá odpovědnost za informace u nabídky mezi nabízejícím a zprostředkovatelem (o nemovitosti – při nabídce, nebo o bonitě zájemce při poptávce.
To velmi důležité u pronájmu nemovitosti. -
Transparentnost registru zprostředkovatelů
V zákoně není podrobně řešen veřejně přístupný registr realitních zprostředkovatelů. Jde však o zcela klíčovou otázku pro transparentnost a naplnění ducha celého zákona. -
Zvýšená administrativa ministerstva 2,91 mil. Kč / 1. rok
Administrativní zvládnutí zapsání 100 000 zprostředkovatelů se nám jeví jako zcela nereálné. S tím souvisí podhodnocení nákladů na aplikaci nového zákona. -
Režie ministerstva 1,6 mil. / rok
Zdá se, že jsou podceněné také režijní náklady administrativy, kdy nevychází kalkulace ani na 1 úředníka + cestovné a materiální výdaje na kontrolu a dohled celé ČR / 100 000 zprostředkovatelů(?)
Je tedy otázkou, jakou činnost má vlastně realitní zprostředkovatel vykonávat a nést za ni odpovědnost: reklamní činnost – zjištění potřeb nabízejícího – zjištění potřeb poptávajícího – zprostředkování kontaktu a vyjednání podmínek obchodu – kontrola bonity a zajištění financování – uzavření smluv – … ?!
/květen 2016/