Zákon o ochraně památkového fondu – připomínky OSMD (zaslané na Ministerstvo kultury ČR dne 2. 8. 2019)

Celý název: Návrh zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona
č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochraně
památkového fondu).

Připomínky
Hlavním úkolem tohoto zákona musí být pokusit se spravedlivě skloubit jedno z nejdůležitějších práv tvořících pilíř demokracie, tj. ochranu vlastnictví, které garantuje výlučné právo vlastníka užívat svůj majetek a veřejného zájmu, aby i majetek soukromých subjektů, který je obdivován pro svoje estetické, historické a jiné vlastnosti zůstal pro lidstvo zachován. Současný návrh nerespektuje fakt, že na dosažení spravedlivého řešení se na společné péči o kulturní památky musí spravedlivě podílet stát, hájící slabší veřejný zájem, i soukromý vlastník, hájící silnější vlastnické právo.
Soukromý vlastník nese hlavní finanční náklady pořízení a základní údržby kulturní památky, stát by měl výměnou za to, že veřejnost bude mít možnost omezením vlastnických práv vlastníka se o památce dozvědět, případně i památku zhlédnout, pomoci vlastníkovi zejména finančně tak, aby mohl památku dobře udržovat.
Současný návrh zákona je ale zcela nevyvážený. Stát se k žádné finanční povinnosti nezavazuje, kromě vytváření seznamů památek a památkových území, pro svoji potřebu, kterými získává pravomoc omezovat vlastnická práva i vlastníků nemovitostí, které památkami nejsou, naopak výrazně omezuje práva vlastníků tím, že podmiňuje zacházení vlastníka se svým majetkem souhlasem obecních, krajských nebo ministerských úředníků, navíc s právem nařídit vlastníkovi řadu dalších povinností, které nahrazují i jejich nedostatečnou znalost památky, jejíž údržbu řídí a kontrolují. Využívají k tomu právo udělovat vysoké pokuty místo toho, aby poskytli finanční náhradu za omezení vlastnického práva, jak vyžaduje nekompromisně článek 11 Listiny základních práv a svobod Ústavy ČR, ale i Evropská úmluva o lidských právech.
Občanský zákoník k tomu podrobně uvádí: §1038 „Ve veřejném zájmu, který nelze uspokojit jinak, a je na základě zákona, lze vlastnické právo omezit nebo věc vyvlastnit“ a § 1039 doplňuje: „Za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen. Náhrada se poskytuje v penězích. Lze ji však poskytnout i jiným způsobem, pokud si to strany ujednají.“

• Ze zákona vypadlo rozdělení chráněných území podle toho, jedná-li se pouze o ochranu vnějšího vzhledu (veřejný zájem), nebo o tržní zhodnocení nemovitosti dotvářením stylové jednotnosti interiéru.

• Zvýšením maximálních pokut povede jen k tomu, že žádný vlastník nebude ochoten hlásit, že jeho nemovitost by mohla být památkou.
• Proces vyhlašování památek a zejména památkových území nemá jasný popis, jak se dotčení vlastníci dozvědí podrobnosti návrhu a jak budou moci uplatňovat námitky.

• K §43 a §44 Největším problémem je nedodržování lhůt k vyjádření.Navrhujeme fikci souhlasu, pokud bude překročena doba 50 dnů od podání žádosti.
• V hlavě X zcela chybí uvedení doby promlčení jednotlivých přestupků.
• Požadavek hlášení každého poškození památky do 5 dnů je v situaci aktivní činnosti sprejerů trochu šikana.
• K § 13 odst. 2 Nevidíme žádný důvod, proč by náhrada mohla být jen jednorázová.
• K § 19 odst. 1 Pokud se prokáže, že domnělá památka památkou není, pak se ze seznamu odstraní, nikoliv jen z mimořádně závažných důvodů.
• K § 24 odst. 1 Jak budou vlastníci včas informováni o tom, kdy vyprší lhůta pro podání námitek – měsíc předem??
• K § 34 odst. 2 Pokud bude Rada památky rozhodovat o tom, co se bude s památkou dělat, pak musí mít vlastník památky v Radě právo veta.

2.8.2019
Občanské sdružení majitelů domů v ČR, z.s.
Mánesova 69
120 00 Praha 2
Tel.: 233 344 573