Tisková zpráva, Praha 16. 7. 2014 Senát Evropského soudu se 3. 7. 2014 poprvé zabýval otázkou, zda regulace nájemného uplatňovaná v ČR od r. 1992 do ledna roku 2011 – 2013 byla nebo nebyla v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Z několika tisíc českých stěžovatelů u ESLP se zatím pouze pěti z nich […]

Tisková zpráva, Praha 16. 7. 2014

Senát Evropského soudu se 3. 7. 2014 poprvé zabýval otázkou, zda regulace nájemného uplatňovaná v ČR od r. 1992 do ledna roku 2011 – 2013 byla nebo nebyla v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Z několika tisíc českých stěžovatelů u ESLP se zatím pouze pěti z nich podařilo “vyčerpat všechny vnitrostátní prostředky nápravy“ (po 10-ti ale i 14- letech souzení). Ve 3 případech se jedná o členy OSMD. Stěžovatelé žádali odškodnění zatím jen za období 2002 – 2006. Všechny stížnosti byly spojeny z důvodů své podobnosti do jediného rozhodování.

Štrasburští soudci jednomyslně konstatovali, že v ČR došlo regulací nájemného k porušení práva majitelů domů pokojně užívat svůj majetek chráněného článkem 1 Protokolu č. 1. (odst. 128) a tento zásah postrádal jakýkoliv právní základ minimálně v období od 21. 6. 2000 do 31.12.2006. O výši náhrady za takové porušení práv stěžovatelů však ESLP zatím nerozhodl.

ESLP zákonitě došel ke stejnému závěru jako ÚS ČR již v roce 2000 (následně pak ještě cca 57x v rozmezí let 2001 až 2009). Soudci ESLP odmítli argumentaci Vlády ČR, že se vlastníci domů vzdali svých vlastnických práv, která jim vláda nikdy nepřiznala, a to jen přijetím restituovaného, nebo jinak nabytého majetku. Mezinárodní soud na tuto otázku odpověděl zcela jasně: „Ochrana, poskytovaná Úmluvou nebyla nikdy závislá na způsobu, jakým stěžovatelé nabyli svých práv“ Potvrdil tak názor prosazovaný OSMD, že majetková práva jsou nedělitelná a nezávisí na tom, zda pronajímatel získal řádně majetek v dědickém řízení, v restituci či koupí. ESLP konstatuje, že čeští stěžovatelé také nikdy výslovně nesouhlasili s výši nájemného placeného nájemníky v bytech s regulovaným nájmem.
Velmi ostrou kritikou pak zahraniční soudci v mnoha odstavcích komentují reakce Vlády ČR a obecných soudů na nálezy ÚS ČR vydávané od roku 2000. Zejména si všímají snahy státu a soudů tyto vnitrostátní nálezy (které opakovaně konstatovaly protiústavnost omezení vlastnických práv pronajímatelů bytů restriktivní regulací nájemného) negovat, obcházet či ignorovat. Mimo jiné v rozsudku uvádí, že „ Vláda se dokonce snažila bránit výkonu ústavního soudnictví, které je představováno Ústavním soudem. Podle názoru soudu takové jednání zahrnující záměrné nedodržování pravomocného a vykonatelného rozsudku nejvyššího vnitrostátního soudu podkopává důvěryhodnost a autoritu soudní moci a ohrožuje její účinnost, tedy faktory, které jsou nesmírně důležité z hlediska základních principů, na nichž je založena Úmluva, včetně právního řádu“. S konstatováním přímých dopadů na projednávané případy.
Ze závěru soudu v těchto pěti případech jasně vyplývá, že i tam, kde stěžovatelé využili všechny Českou Republikou prostředky, žádný z nich se neukázal jako účinný a schopný zajistit řešení dané situace v rámci vnitrostátních soudů. Podle OSMD je jen otázkou času, kdy ESLP i v případě České Republiky bude nucen konstatovat stejně, jako to učinil v případě Polska a Slovenska, že žádné takové účinné prostředky v ČR neexistovaly.
OSMD bude i do budoucna poskytovat právní i jinou pomoc těm svým členům, kteří v individuálních stížnostech již vyčerpali všechny vnitrostátní prostředky, a buď čekají na verdikt, nebo právě své žaloby k ESLP připravují k podání. Desítky členů totiž stále dlouhé roky čekají na vnitrostátní odsouzení, správněji řečeno zamítnutí svých žalob – jako doposud platnou podmínku pro postoupení stížnosti ESLP. Právě okolnosti všech těchto případů dokazují, že skutečně účinné vnitrostátní prostředky nápravy nikdy pronajímatelům k dispozici nebyly.
V tomto případě ESLP zatím dal vládě ČR a všem stěžovatelům tříměsíční lhůtu, během které se mají k tomuto rozsudku vyjádřit či oznámit dosažení nějakého mimosoudního vyrovnání. V úvahu připadá i možnost dovolání k velkému senátu ESLP.

Za OSMD v ČR RNDr. Tomislav Šimeček – předseda

Informace o OSMD
Občanské sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v České republice je zájmovým sdružením občanů, které vzniklo v roce 1990. Sdružení usiluje o to, aby vlastníci nemovitostí měli zaručena základní vlastnická práva, tj. právo vlastnit, držet a disponovat svým majetkem, užívat jej a brát z něho užitky tak, aby nebyli znevýhodňováni proti vlastníkům jiného majetku.
OSMD se angažuje i v dalších aktivitách spojených s vlastnictvím nemovitostí, včetně participace na vybudování systému sociálního bydlení formou adresných dávek všem v nezaviněné nouzi. OSMD je členem mezinárodní organizace vlastníků nemovitostí, UIPI (www.uipi.com).

Další informace k případu:

Odkaz na případ najdete zde / rozsudek přeložený do češtiny

Tiskové prohlášení Ministerstva spravedlnosti k rozsudku ESLP ve věci R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice