Renovační vlna se blíží ke břehu

„Renovační vlna“ se blíží ke břehu a příliv je pro majitele nemovitostí opravdu vysoký!

Proto, aby se všechny evropské budovy vydaly od roku 2050 cestou klimatické neutrality, představila dnes Evropská komise přepracované znění evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Tento právní předpis je pro sektor nemovitostí a bydlení v Evropě tradičně mimořádně důležitý. Tento návrh není výjimkou, neboť stanoví minimální standardy, které musí nové i stávající budovy splňovat.

Cílem přepracovaného znění směrnice EPBD je posílit právní rámec pro energetickou náročnost budov. Z dnes představených opatření budou mít na evropské domácnosti [1] a sektor nemovitostí dopad zejména následující ustanovení.

STANOVENÍ POVINNÉ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI PRO “NEJHORŠÍ” BUDOVY

Jak bylo oznámeno v rámci strategie Renovační vlna, Evropská komise navrhuje zavést povinné normy energetické náročnosti (MEPS). Zaměří se na budovy s nejhorší energetickou efektivitou. Neznamená to nic jiného, než že budovy s hodnocením G a F podle průkazu energetické náročnosti budou muset být postupně vyřazeny z provozu a nejpozději do roku 2033 renovovány, a to bez ohledu na to, zda se jedná o budovy veřejné či soukromé, bytové či nebytové, pronajaté či nikoli. To jde nad rámec i toho, co bylo dosud uzákoněno ve Velké Británii a Francii, kde se obdobné normy vztahují pouze na pronajímané nemovitosti.

Jedná se o celkovou změnu paradigmatu a je to poprvé, kdy EU zajde tak daleko a stanoví občanům a podnikům v EU přímou povinnost renovovat své domy a nemovitosti. V Evropské unii je přibližně 131 milionů obytných a nebytových budov [2], jestliže až 15 % z nich spadá do třídy G a přibližně (minimálně) dalších 15 % je ohodnoceno třidou F (podle nově navržené stupnice EPC) [3], znamená to, že nejpozději do roku 2033 bude muset být v celé EU renovováno nejméně 40 milionů budov. To je herkulovský úkol!

Mnoho členských států se již nyní potýká s nedostatkem pracovníků ve stavebnictví – zejména těch kvalifikovaných. A pokud se snad někomu tento termín zdá být vzdálený, s ohledem na dobu potřebnou k přijetí a transpozici směrnice zbývá na dosažení tohoto cíle v nejlepším případě osm let.

Podle přesvědčení Evropské komise má stanovení povinných minimálních standardů pro energeticky „nejhorší“ budovy rovněž přispět k řešení otázky energetické chudoby. To je třeba uvítat! Sociální aspekty zavedení povinných energetických standardů však mohou zůstat nenaplněny, pokud tomu nebudou předcházet vhodné nástroje ve formě pobídek a technické pomoci. Komise trvá na tom, aby tyto nástroje byly zavedeny na vnitrostátní úrovni. To rozhodně podporujeme! Ale vzhledem k obřímu rozsahu úkolu, který je třeba splnit v tak krátké době, můžeme pochybovat o dostupnosti dostatečného objemu podpůrných nástrojů a pobídek. To je znepokojivé, protože „nejhorší“ bytový fond je pravděpodobně nejen pronajímán zranitelným domácnostem, ale také je domovem méně majetných rodin a vlastní ho majitelé s omezenými finančními prostředky.

Rovněž tak lze očekávat, že se bude nacházet v regionech a členských státech s nižším průměrným příjmem a i nižší hodnotou nemovitostí.

PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI MÁ BÝT PŘEPRACOVÁN

Ve snaze dále harmonizovat průkaz energetické náročnosti (EPC) v členských státech požaduje Evropská komise sladit ohodnocení budovy třídy A s novou definicí “budov s nulovými emisemi” a referenční hodnotou energetické náročnosti stanovenou podle klimatických zón. Navrhuje také automaticky zařadit do třídy G (podle EPC – průkazu energetické náročnosti) 15 % budov s nejhoršími parametry. Tento návrh má vyrovnat objem požadovaných renovací mezi jednotlivými členskými státy. Současně však znevýhodňuje členské státy, jejichž fond budov již prošel významnou renovací a zlepšením a dosahuje lepších výsledků. Kromě toho je třeba ještě posoudit, ale není jasné, do jaké míry toto nové ustanovení zaručí, nebo naopak ještě zvýší disparity mezi jednotlivými třídami EPC v různých členských zemích.

NOVÉ BUDOVY S NULOVÝMI EMISEMI

 Do roku 2030 bude muset být každá nová budova postavená v EU budovou s nulovými emisemi. To znamená nejen, že bude muset vykazovat mimořádně vysokou energetickou účinnost ale rovněž to, že zbývající energetické potřeby budou muset být pokryty obnovitelnými zdroji energie vyrobenými přímo na místě. Zatímco je třeba přivítat zacílení na emise skleníkových plynů, které budova produkuje, a nikoliv pouze na její energetickou náročnost, tento přístup nezohledňuje potřebu místního/lokálního přístupu k dekarbonizaci, namísto zaměření se na úroveň jediné budovy.

Kromě těchto opatření obsahuje návrh řadu konkrétnějších ustanovení, která budou mít rovněž značný dopad na sektor stavebnictví, včetně nových ustanovení týkajících se elektromobility.