Zákon o zastropování nájemného byl v posledních měsících zdrojem intenzivních debat v celém Německu. Na konečném kompromisu se minulý pátek dohodla vláda města Berlín a v úterý byl formálně přijat i berlínským senátem. Nově přijatý zákon určuje, že nájmy v přibližně jednom a půl milionů bytů, postavených před rokem 2014, by už neměly dále růst. […]

Zákon o zastropování nájemného byl v posledních měsících zdrojem intenzivních debat v celém Německu. Na konečném kompromisu se minulý pátek dohodla vláda města Berlín a v úterý byl formálně přijat i berlínským senátem. Nově přijatý zákon určuje, že nájmy v přibližně jednom a půl milionů bytů, postavených před rokem 2014, by už neměly dále růst. Nově postavené byty a sociální byty jsou však z působnosti zákona vyňaty. Zákon rovněž obsahuje retroaktivní klauzuli zmrazující nájmy, která bude zpětně vymahatelná, a to od června 2019 dále. Tím zákonodárci znemožnili jakoukoliv možnost zvýšit nájemné ještě předtím, než nařízení vstoupí v platnost.

Objevuje se i mnoho kritiků tohoto opatření, například německá obdoba OSMD – sdružení Haus und Grund – vyjadřuje znepokojení v souvislosti s s nedostatečnou diferenciací v segmentu vlastníků nemovitostí postižených novým opatřením. To by mohlo vést k nerovným podmínkám v soukromém nájemním sektoru a k postupné degradaci bytového fondu.

Diskutabilní je samozřejmě také přijatelnost tohoto kroku z hlediska kompatibility s ústavním pořádkem (ochrana vlastnictví).

Vyjádření mezinárodní organizace vlastníků nemovitosti UIPI – ZDE