EPBD: Výbor Evropského parlamentu potvrdil své vysoké ambice

Tráva je vždy zelenější na druhé straně, ale jak se tam dostat?

Brusel 9. února 2023 – Přepracovaná směrnice EU o energetické náročnosti budov (EPBD) vstoupila dnešním hlasováním ve Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) do rozhodující fáze. Tento právní předpis EU má tradičně velký dopad na evropský nemovitostní a bytový sektor.  Současné přepracované znění není výjimkou a s novým zavedením minimálních standardů energetické náročnosti budov (MEPS) ovlivní tento sektor více než kterékoli předchozí předpisy EU.

Směrnice EPBD je ústředním prvkem balíčku “Fit for 55”, jehož cílem je zajistit, aby Evropa byla do roku 2050 klimaticky neutrální. Směrnice navrhuje do roku 2050 docílit stavu, aby veškerý evropský fond budov spadal do kategorie budov s nulovými emisemi (ZEB). Ve svém návrhu z prosince 2021 Komise zavedla pro členské státy povinnost postupně vyřazovat své budovy s nejhoršími parametry tím, že na úrovni EU stanoví takzvané minimální normy energetické náročnosti (MEPS). MEPS jsou založeny na společném přeškálovaném systému průkazů energetické náročnosti, kdy podle návrhu Evropské komise bude 15 % nejhorších budov z každého národního fondu zařazeno do (nejhorší) třídy G, zatímco třída A bude vyhrazena pro “budovy s nulovými emisemi”.

Cílem Evropské komise bylo dosáhnout do roku 2033 třídy E pro všechny budovy v Evropě. V dnešním hlasování Evropský parlament nastavil laťku ještě výše a požaduje, aby všechny budovy v Evropě dosáhly nejpozději do roku 2033 alespoň třídy D.

To se bude potenciálně týkat více než poloviny fondu v každé evropské zemi, a to nezávisle na současné kvalitě a stavu budov v jednotlivých zemích. Pokud se vyloučí úředně chráněné budovy a druhá bydliště, jak má být umožněno, i tak budou muset členské státy za osm let renovovat odhadem 40 až 45 % svého sektoru nemovitostí. A tím to nekončí, protože Parlament požaduje, aby členské státy zavedly ještě dodatečné a přísnější národní cíle pro zbytek fondu i po tomto datu.

Evropský parlament rovněž zesiluje ambice v oblasti udržitelné mobility, využívání solární energie u budov a u dalších technických aspektů směrnice. Požaduje například, aby členské státy zavedly opatření směřující k odstranění topných systémů na bázi fosilních paliv z budov, které procházejí větší renovací, a to jakmile směrnice vstoupí v platnost. Dále žádá, aby státy zavedly plány na úplné vyřazení fosilních paliv z fondu budov do roku 2035 nebo 2040, pokud to bude technicky a ekonomicky proveditelné. Hybridní systémy budou povoleny.

Kromě toho budou muset všechny nové budovy od roku 2028 splňovat kritérium “budov s nulovými emisemi”. To znamená, že budou muset být nejen vysoce energeticky náročné, ale také to, že zbývající energetické potřeby budou muset být pokryty z obnovitelných zdrojů energie vyráběných buď na místě nebo dodávaných ze sítě, z komunit využívajících obnovitelné zdroje energie nebo z dálkových a chladicích systémů. Parlament vylučuje jiné dekarbonizované zdroje energie.

“Takový úkol je až skličující! Evropská komise odhaduje, že ke zdvojnásobení skutečné míry renovace je již nyní zapotřebí každoročních dodatečných investic ve výši přibližně 275 miliard eur. Abychom dosáhli ambicí Parlamentu, museli bychom skutečnou míru renovací přinejmenším ztrojnásobit. Otázka tedy zní JAK? Kolik peněz navíc by bylo potřeba každý rok? 350 až 400 miliard eur? Jak zajistit kvalifikovanou pracovní sílu, stavební materiál a jak zavést potřebné podpůrné mechanismy? Pro tyto výzvy byla také vyjednána omezená výjimka. To je dobře! Spíše než o výjimku však jde o čtyřletý odklad, který by Evropská komise případně udělila pouze pro bytové jednotky. Tato výjimka (odklad) by byl omezen na 22 % celkového počtu jednotek, na něž se povinnost vztahuje. Uvidíme, jak bude tato výjimka proveditelná v praxi,” uvádí Emmanuelle Causse, generální tajemnice UIPI.

“Návrh nové směrnice je již nyní v některých zemích předmětem vášnivých debat.  Je nanejvýš důležité, aby jeho finální verze byla dostatečně vyvážená. Potřebujeme lepší směrnici se správně stanovenou mírou ambicí a zároveň flexibility, která musí být dosažitelná pro členské státy a pro evropské občany. Doufáme, že další kroky v procesu vyjednávání to zaručí,” dodala.

Další fází legislativního procesu je schválení zprávy Parlamentu na jeho březnovém plenárním zasedání. Krátce poté by měla začít jednání mezi třemi orgány (Evropský parlament, Evropská komise, Rada EU).

Zdroj: UIPI (Union Internationale de la Propriété Immobilière) – International Union of Property Owners

https://www.uipi.com/