Povinnost pronajímatele poskytovat nájemcům přehled o spotřebě energií – co a odkdy platí?
Dotaz: Platí ještě před časem zveřejněné nařízení, že 1. leden 2027 je závazné datum, od kterého bude povinné využívat zařízení na měření odečtů spotřeby tepla a TUV jen s dálkovým odečtem? Zažili jsme již, že některá nařízení byla následně zrušena nebo termíny změněny.
Instalaci dálkově odečitatelných měřidel v domech s byty a nebytovými prostorami nařizuje zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, včetně definice dálkově odečitatelného měřidla a zařízení [§ 7 – Snižování energetické náročnosti budov].
Zákon stanoví povinnost vybavit každý byt a nebytový prostor přístroji registrujícími dodávku tepelné energie, kterými jsou stanovená měřidla podle zákona o metrologii a/nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění (§ 7 odst. 4 písm. e/).
Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie instalovaná po účinnosti zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie nejpozději do 1. ledna 2027. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis, kterým je vyhláška č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. (§ 7 odst. 11).
Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2022) a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. (§ 7 odst. 12).
Dnem 1. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 424/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., zákon o službách. Jedná se o přímou transpozici Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti a její novelizační Směrnici 2018/2002, jež má posilovat práva příjemců centrálně připravovaného tepla a teplé vody „na přesné, spolehlivé, jasné a včasné informace o jejich spotřebě tak, aby měli dostatečně častou zpětnou vazbu o své spotřebě“.
Celá novela zákona o službách měla platit již od počátku roku 2023. Byla však přijata až koncem roku 2022 a vyhlášena (platná) dnem 20. 12. 2022, tedy s minimální rezervou na provedení požadovaný změn k 1. 1. 2023. V závěru legislativního procesu byly proto přijaty pozměňovací návrhy upravující povinnost měsíčního informování a definici měřidel dálkového odečtu, upřesnění vymezení lhůty pro podávání námitek k rozúčtování a došlo k posunutí účinnosti části novely. Novela tak nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2023, s výjimkou definice měřidel a povinnosti měsíčního informování, která nabyly účinnosti 1. ledna 2024, a s výjimkou další (následné) definice měřidel, které nabude účinnosti 1. ledna 2027.
Od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2026 se za dálkově odečitatelné měřidlo nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění považuje takové měřidlo/zařízení, které umožňuje provedení odečtu na vzdálenost větší než 250 metrů.
Od 1. 1. 2027 se za dálkově odečitatelné měřidlo nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění považuje takové měřidlo/zařízení, pro jehož odečet není nutný přístup do jednotlivých bytů a nebytových prostor.
Tato následná definice odpovídá definici dálkově odečitatelného měřidla v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Na instalaci dálkově odečitatelných měřidel a zařízení je navázáno pravidelné informování o spotřebě tepla na vytápění a centralizované poskytování teplé vody (povinnost podle § 8a zákona č. 67/2013 Sb., o službách).
Závěr:
Poznámka: V případě tepla (dálkového vytápění) nejde o informace o prostém náměru/odečtu, ale o zjištěnou měsíční spotřebu, tj. odečet upravený za použití korekcí a výpočtových metod, které zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou, a které se používají při rozúčtování. U spotřeby teplé užitkové vody jde o skutečnou měsíční spotřebu, tj. informace z klasického náměru/odečtu.
4.2.2025
JUDr. Jiří Odehnal, advokát v Brně a člen OSMD